S námi to je hračka.

Ketóza aneb biochemické pozadí proteinové diety

hubnutí 29.08.2018

S námi to je hračka.

Ketóza je zcela přirozený metabolický stav, do kterého se organismus dostává například během hladovění. Je charakterizován zaplavením organismu tzv. ketonovými látkami. Jejich přítomnost spolehlivě charakterizuje započetí procesu získávání energie ze zásobní tukové tkáně.

Ketolátky mají vícero využití – jsou výtečným „náhradním“ zdrojem energie pro mozek (CNS – centrální nervový systém), tlumí pocit hladu, chrání sval jako bližší a mobilizovatelnější zdroj energie ve srovnání s tukovou tkání (i v pokročilých fázích hladovky musí organismus zachovat funkční svalovinu, kterou nezbytně potřebuje k přežití).

Ketóza není ketoacidóza. Ketóza je zcela normální stav, do kterého bílkovinná dieta pacienta uvádí bez toho, aby musel držet klasickou hladovku. Přesněji řečeno pacient je v hladovce, aniž by to jeho organismus zaznamenal. Jí 4 – 5 x denně a přesto je v plném půstu… Proto zakladatel bílkovinných diet, prof. Blackburn, nazval svůj protokol PROTEIN SPARING MODIFIED FAST (tedy „ bílkoviny šetřící modifikovaný půst“). Ketoacidóza je stav život ohrožujícího metabolického rozvratu, ke kterému nejčastěji dochází u pacientů s dekompenzovanou cukrovkou (diabetici jsou proto vyloučeni z bílkovinné diety).

Sama ketóza by nám ale k navození procesu redukce nestačila. Splnit je třeba ještě další dvě podmínky. Snížit energetickou hodnotu celodenní stravy tak, aby výdej byl vyšší než příjem (zákon o zachování energie). A dále snížit hladinu inzulínu, s cílem omezit jeho antilipolytický účinek (inzulín snižuje hladinu glukózy /“cukru“/ v krvi, ale také reguluje metabolismus tukové tkáně – čím je vyšší hladina inzulínu, tím menší je ochota organismu využívat zásobní tukovou tkáň jako zdroj energie). Toho dosahujeme omezením přísunu sacharidů na cca 50g denně.

(Hyper)proteinová dieta tedy není dietou „bezsacharidovou“ (jak to o ní mylně prohlašují dokonce někteří lékaři), nýbrž dietou „nízkosacharidovou“, navozující ketózu (tedy dietou „ketogenní“), téměř „tukuprostou“ a samozřejmě i „nízkoenergetickou“ či „hypokalorickou“. Její zásadní předností je ochrana svaloviny jako bližšího zdroje energie a velmi rychlá a bezpečná redukce bez pocitu hladu.